Celer ve zkratce
Miřík celer neboli Miřík vonný, anebo také Apium graveolens. Jemně aromatická a velmi zdravá kořenová zelenina prospěšná pro činnost našeho organismu. Celer se dá konzumovat syrový nebo v různých zajímavých tepelných úpravách.
Pěstují se 3 druhy celeru:
- bulvový
- řapíkatý
- listový
Výsev semen
Je třeba myslet na to, že má celer velmi dlouhou vegetační dobu. Semena celeru mají dlouhou klíčivost, kterou si udrží po dobu 3 až 5 let. Tato semena se vysévají v únoru a nejpozději v březnu. Klíčí 2 až 3 týdny při teplotě 15 až 20 °C. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodné použít skleník nebo zimní zahradu s dostatkem světla, s teplotami nad 10 °C. Tato teplota by neměla pod 10 °C nikdy klesnout.
Přepichování sazenic celeru
Jakmile semena vzejdou, nesmíme nechat rostlinky přeschnout. Malé semenáčky celeru jsou velmi drobné a choulostivé. První přepichování se provádíme ve sponu 3 x 2 cm a rostlinky musíme nejprve nechat zesílit, než je dáme ven. Silnější sazenice, které již mají pravé listy, přesazujeme do malých květináčů. Kořínky při tom vždy zakracujeme o 1/3 jejich délky. Pokud budeme v tomto období růstu sazenice celeru pěstovat v chladu, půjdou do květu a nebudou se nám tvořit bulvy.
Sázení celeru na záhon
Vypěstované sazenice celeru můžeme také zakoupit v zahradnictví a sázet je začátkem května přímo na venkovní záhon. Chceme-li si pořídit semena vlastní, je třeba ponechat celer na záhonu 2 roky. Dvouletá rostlina pak vykvete a vytvoří semena.
Koncem dubna můžeme dát celerové sazeničky pod sklo do pařeniště. Na venkovní záhon rostliny vysazujeme až v druhé polovině května. Celer před výsadbou otužujeme větráním a kořínky asi o 1/3 opět zkrátíme. Při zakracování kořenů celer opět dobře zesílí a lépe zakoření. Srdíčko sazenice se nesmí příliš utopit v zemi, místo bulvy by nám pak vyrostly pouze dužnaté kořeny. Bulvový celer sázíme do sponu 50 x 50 cm, listový celer do sponu 35 x 40 cm a řapíkatý celer sázíme do sponu 20 x 20 cm.
Péče o celer během růstu a jeho sklizeň
Po výsadbě celer vždy vydatně zaléváme. Je velmi náročný na živiny, zejména pak na obsah vápna v půdě. Během vegetace celer pravidelně přihnojujeme vícesložkovým hnojivem. Bulvový celer vyžaduje hlinité a humózní půdy. Listový a řapíkatý celer dobře roste v hlinitopísčitých půdách. Menší bulvy a listy celeru sklízíme postupně probírkou od července. Koncem září probíhá celková sklizeň celeru. Pozdní celer je třeba sklidit ještě před příchodem prvních mrazíků.
Listy celeru se velmi dobře suší i zmrazují. Očištěné bulvy celeru se zakrácenými kořeny se dají uchovat velmi snadno třeba v písku ve sklepě nebo založené do země ve skleníku, kde však během celé zimy nemrzne. Bulvám celeru se ponechává pouze listové srdíčko a odstraní se všechny ostatní listy. Pak vám bude postupně během zimy přirůstat i nová celerová nať. Takto uchovaný celer vám vydrží v pořádku a bez úhony až do jara.
Konzumace celeru
Listový celer lze použít jako aromatické koření vhodné k masu, do různých polévek či omáček. Řapíkatý celer se často používá do různých salátů nebo se z jeho řapíků dělá zdravé smoothie. Šťáva ze syrového celeru v našem organismu dokonale upravuje trávení, podporuje chuť k jídlu a působí močopudně.
Foto: Pixabay.com – erichh
